Asi dvě stě obcí nemůže stále nakládat s bývalou církevní půdou. Přestože jsou těmito pozemky obce v některých případech doslova obklíčeny, ze zákona s ní nemohou nic dělat. Plánování řady pro obce významných investičních obecních akcí je přímo závislé na dořešení církevních restitucí. Blokace půdy obcím znemožňuje například výstavbu rodinných domů či žádat o evropské dotace. Někteří lidé se z toho důvodu stěhují jinam, což je pro řadu vsí černou můrou.
Lidé z takto "postižených" obcí proto loni doufali, že vládou navržený zákon na majetkové vyrovnání zákonodárci nesmetou ze stolu. Jen stručně připomeňme, že návrh narovnání byl vládou jednomyslně schválen v dubnu minulého roku a předložen do Poslanecké sněmovny. Proti návrhu vzneslo námitku kromě opozice i několik koaličních poslanců. Kvůli tomu byla ustavena speciální komise, čímž bylo odloženo schvalování návrhu o dlouhé měsíce. Kdyby zákon prošel, dostaly by církve za většinu pozemků finanční odškodnění a půda kolem vesnic by zůstala v rukou státu. "Obcím by stát tyto pozemky mohl převést bezúplatně, případně by jim je mohl prodat," odpovídá náměstek ministra kultury Jaromír Talíř.
Opravy památek váznou kvůli restitucím
Stav nevydaného majetku, který je podle platné legislativy naprosto zablokován, vytváří vážný ekonomický problém. Současní držitelé církevního majetku nemají žádný zájem ani důvod do něho investovat a kvůli tomu se jeho velká část nachází v naprosto dezolátním stavu.
„Pro nás je poněkud obtížné vkládat vlastní prostředky do budov, kde není jisté, jestli nám v nejbližších letech zůstanou," říká Petr Svoboda z Národního památkového ústavu. Finance na restaurátorské práce, které už deset let probíhají na nedostavěném gotickém kostele, zatím proudí ze speciálního fondu ministerstva kultury. Loni se zpevňovala jižní stěna a zbývá ještě opravit vrchní část věže. Národní památkový ústav chce ještě začít s opravou krovů napadených dřevomorkou, na což bude potřeba přes dvacet milionů Kč. Rozpočet Sázavského kláštera je přitom pouze dva miliony Kč na rok a památkáři jsou ochotni vyčlenit na rekonstrukci více peněz až po vyřešení církevních restitucí.
Česká republika je přitom poslední postkomunistickou zemí, která se s církvemi ještě nevyrovnala a dosud si ponechala její majetky. Vládní návrh počítá s navrácením asi třetiny majetku zabaveného církvím za komunistické vlády a s finanční náhradou 83 miliard Kč, kterou by stát církvím vyplácel po dobu šedesáti let.
(Pro www.e-svet.cz podle zpravodajství ČTK Eva Tišnovská, leden 2009)
