Malé obce o osudu své malotřídky rozhodnou samy

Senátoři odsouhlasili 28. ledna novelu školského zákona, kterou představil ministr školství Ondřej Liška (Strana Zelených). Novela přináší řadu změn. Jednu z nich uvítají malé obce, kterým dosud hrozilo, že při malém počtu žáků budou nuceny své školy uzavírat. Nyní ministerstvo školství toto riziko minimalizovalo tím, že zřizovatelům škol dává možnost rozhodnout o výjimce nařizující minimální počet žáků ve třídě. Díky tomu by měly tzv. malotřídky zůstat.
Novela má také například umožnit nástup talentovaných dětí do školy dříve než v šesti letech, či dát středním školám možnost organizovat nástavbové studium. Snížit by se měla i administrativa při přijímacím řízení na střední školy. Návrh, který podpořilo 47 ze 76 přítomných senátorů, je nejrozsáhlejší změnou nového školského zákona, který začal platit v září 2004 a zavedl takzvané rámcové vzdělávací programy.
Novela ještě čeká na podpis prezidenta republiky. Pokud ji podepíše, mohla by začít platit nejdříve od února.
Tradice už od F.L. Věka
Málotřídní škola nebo také malotřídka je škola, která má spojeno několik ročníků v jedné třídě. Existují většinou na vesnicích, ve kterých je menší počet dětí. Veřejnost nahlíží na tyto typy škol poněkud zpatra, ale vzdělávání a výchova v těchto typech škol má řadu nepopiratelných výhod. Není důvod tyto školy přehlížet. Historie vesnických škol se datuje od konce 18. století. Nejširší masy lidí dříve vyrůstaly v nevědomosti. Znalost čtení a psaní se začala pozvolna cenit s příchodem protestantismu, který nahradil latinu němčinou v bohoslužbách. V obcích, které byly sídlem farností, začaly vznikat školy v 16. a 17. století, v malých obcích na konci 18.století. Vesnické školy se rychle rozšiřovaly, až koncem 19. století byly téměř v každé vesnici.
Jak je zřejmé z tabulky, i dnes nejvíce základních škol zřizují právě obce.

Počet škol a školských zařízení ve Středočeském kraji (dle jejich zřizovatelů)